aneb velmi povedený slastný týden na palubě Heaven Rubin
(28/11 – 5/12/2020)
Někdy začátkem října mi Růža zavolal, že už ho to vše kolem korony a práce a počasí a tak silně netěší a že bychom s tím měli něco udělat….

Zároveň, jak už to tak bývá jeho zvykem, ihned podotkl, že by to chtělo vyrazit někam do tepla a pod vodu….. na to jsem odvětil, že  mám úplně stejné pocity, a že i přes veškerá cestovatelská opatření se dá stále vyrazit do Egypta a že navíc to tam teď má prý tu velkou výhodu, že tam nejsou žádní tůristi a potápěči a lodě a útesy tím zase hodné získávají na kráse a hejna ryb a žraloků očuchávají těch pár zbývajících potapěčů ze všech stran (zásadní omyl – to poslední, ale byla to v tu chvíli neodolatelně lákavá představa). A Martin řekl…“No to sem právě taky slyšel – tak já poptám Šenka, jestli by neměl volnou loď a rozešlu to mezi lidi. Potvrdil jsem mu,  že je to výborný nápad a že určitě pojedu. Tím skončily mé zásluhy o tuto cestu. Mates pak učunil, jak řekl a tak jsme se 28. listopadu v  podvečer pečlivě anticovidově otestovaní a letištními rumy příjemně  oblažení skládali do zcela nacpaného Airbusu egyptských Air Cairo. Let probíhal poklidně, jen zásoby alkoholu jsme museli popíjet potají pod lavicí, protože pan chiefletušák byl přísný a svým orlím zrakem nás bedlivě pozoroval a mumlal nějaké nesmysly, že konzumace vlastního alkoholu na palubě jest přísně zapovězena…. Jenže, co oko nevidí, to srce nepálí …a popíjet přes zákaz a skrývat lahve pod sedačky se ukázalo jako vcelku zábavné… Všichni členové expedice pak naštěstí přežili palubní občerstvení v podobě ultrasuché housky s megagigaterasuchým kuřecím a normálně suchým sýrem. Kdyby to člověk sám neokusil, myslel by si, že udělat tak suché kuře je už z podstaty té živočišné hmoty neproveditelné. Ale ono to proveditelné bohužel je. Pozitivní stránkou bylo, že rozžvýkání a spolknutí těch pěti soust nám zabralo zbývající hodinku a půl letu …..a než jsme se přes vyplnění formulářů a pasové odbavení dostali ven z letiště doputovalo i poslední  sousto tak daleko, že člověk už skoro ani neměl pocit, že se dusí. Nad hlavou nám zářila hvězdami překvapivě chladná egyptská noc a my vstoupili na palubu nebeského rubínu v očekávání velkých dobrodružství.

Podvodničení započalo na klasickém místě checkdivů Gotta Abu Ramada nedaleko Hurghady. Všichni jsme zjistili, že ještě stále umíme plavat, dýchat a připomněli si jak velkou hromadou olov potřebujeme, aby nás byla schopná dostat spolehlivě pod hladinu.  Vybaveni těmito zásadními poznatky a osvěženými zkušenostmi jsme vyrazili na jih vstříc Brothers. Pod nohama nám dunělo 2 x 1150 koňských sil a blankytně modrá voda se pěnila a vířila za zádí. Slunce pralo o sto šest a do hlavy se vkrádala myšlenka, že by subtropické egyptské ráno mohlo být i podstatně teplejš.

Sumasumárum jsme během celého týdne udělali 19 ponorů a strávili pod vodou asi 17 a půl hodiny. Heaven Rubin s námi na palubě uplul přibližně 190 námořnickejch majlí. Večery a rána byly sice chladnější a kulíšek a teplá flíska i horký čaj přišli často k duhu. Přes den a v závětří se však vždy dostavilo i vytoužené horko k nesnesení. Voda mezi 26 a 25°C, viditelnost pěkných 20-30 m.  Poseidon byl k našim suchozemským žaludkům a statokinetickému ústrojí velmi milostiv a nehoupal s námi více než by odpovídalo 3-4 Bf ..většinou však jen tak do 3. A tak se příjemně usínalo a lenošilo za mírného pohupování. Proudy i přes fázi úplňku byly poměrně slabé a to i na obávaných Bratrech.

Poněkud smutnější byl pohled na útesy z pohledu těch, kteří egyptské Rudé moře navštěvují již delší dobu. Velké ryby zmizely téměř na všech lokalitách. Skupiny velkých kranasů, kaniců nebo chňapalové číhající pod deskovými korály, školky barakud, hejna netopýrníků, velké solitérní barakudy i velcí ploskozubci jsou zdá se minulostí. Povídali jsme si o tom se Shamsem, naším egyptským Guidem, a ten potvrdil naše podezření. Rok trvající Covidová hladovka sebrala lidem na pobřeží od Hurghady až po Marsa Alam a dále na jih turistický zdroj příjmů a obživy. Náhradní a dostupnou obživou jsou pochopitelně ryby. Stávající legální rybářské lodě začaly lovit a pytlačit na bohatých lokalitách v těsné blízkosti útesů. Dokud byly v oblasti potápěčské lodě, měli rybáři strach z toho, že je místní divemmasteři nahlásí úřadům a dodržovali zákaz rybolovu do 3 km od útesů. Několikaměsíční rybolov na dříve chráněných a hlídaných lokalitách přinesl bohužel viditelné důsledky. Bylo tedy krásným zážitkem být jedinou lodí na většině lokalit – včetně tak úžasných míst jako Brothers – ale očekávaná „rybí polévka“ pod hladinou postrádá bohužel ty největší kousky. Drobnějších ryb do 40 – 50 cm je všude stále dost. Nejméně dotčené nám z tohoto pohledu připadaly lokality Gorgonia garden a Banana reef na Malém Giftunu přímo před Hurghadou. Na dohled úřadů se asi zatím tolik nepytlačí.

Na Brothers jsme nakonec pozorovali čtyři druhy žraloků. Na severním platu Little Brother v hloubce kolem 35 – 40 metrů se k nám na chvíli připojili nádherní dlouhocasí liškouni velkoocí (Alopias superciliosus). O něco blíže k hladině a večer kolem lodi se alespoň na chvíli několikrát objevil stálý a očekávaný obyvatel místních útesů  žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus longimanus). Místo vytouženého okukování potápěčů a pohledů z očí do očí se však vždy rychle vzdálil. Dole v hloubce kolem padesáti metrů majestátně proplaval kladivoun bronzový (Sphyrna lewini) a v jeskyni na útesu v hloubce kolem dvaceti metrů jsme probudili odpočívajícího žraloka bělošpicího (Triaenodon obesus). Z velkých ryb nás ještě navštívilo pár napoleonů, několik barakud, jedna obrovská trnucha – nejspíše podle zbarvení i velikosti trnucha indonéská (Taeniura meyeni) či majestátně se vznášející siby skrvnité (Aetobatus narinari). Relativně častými byly velké murény jávské (Gymnothorax javanicus).

Den před odletem to vypadalo, že se nám nikomu domů  fakt ani trošku nechce – byl to prostě hodně podařený týden. Protože jsem něco podobného předvídal a zbývala mi ještě nějaká dovolená, zamával jsem v sobotu ráno všem kamarádům mizejícím  v autobusu směr letiště a odebral se pouze o dva kilometry dál na palubu Martiny I. vstříc dalšímu týdnu podvodničení ve vodách mezi Hurghadou a Safagou. To už je ale jiný mokrý příběh.

Ivan

Seznam všech účastníků zájezdu – abecedně:

Bednářová Andrea, Bujdák Patrik, Dlouhá Josefína, Dlouhý Stanislav, Fiala Otakar, Hrnčíř Viktor, Jaroměřský Jiří, Jaroměřský Štěpán, Jesenský Marek, Kalinovský Ladislav, Klamt Antonín, Kotrbová Ladislava, Mikovec Jiří, Polák Robert, Poláková Novotná Zuzana, Prošek Tomáš, Radilová Marie, Růžička Martin, Růžičková Alena, Šmíd Pavel, Špála Ondřej, Vychodil Ivan

….a náš úžasný místní guide Shams a celá posádka Rubínu včele s kuchařem, který se zatraceně dobře staral o to, abychom ani vteřinu nestrádali a plnil nám žaludky ňaminkami všeho druhu a zdařile rozšiřoval naše zásoby podkožního tuku na zlé časy

Pohled do nádherného podmořského světa naleznete zde